JITROCEL / Sonin příběh

Dobrý den,


dovoluji si Vás oslovit a představit se Vám jelikož jsem dlouholetou uživatelkou rehabilitačních služeb v centru v Olomouci. Do speciální školy v Olomouci jsem nastoupila v roce 1991. Po skončení školní docházky jsem navštěvovala dvouletou školu praktickou a poté jsem přešla do denního stacionáře JITRO. Rehabilitace mi velmi pomáhá a pokud to jen trošku šlo, chodila jsem cvičit denně.


Mám od narození dětskou mozkovou obrnu a pohybuji se pouze na invalidním vozíku. Zvládám mechanický v interiéru, ale venku mi to nejde, tak mě musí někdo vozit. Na rehabilitaci se dobře protáhnu, uvolním si ztuhlé svaly a v neposlední řadě tam chodím moc ráda, protože jsou zde moc prima lidičky, kteří mě berou takovou, jaká jsem. Mám je všechny moc ráda a myslím, že i oni mě.


Až do loňského roku jsem byla v Olomouci každý den. Denně jsme s mámou jezdily z Moravičan, kde bydlíme (do Olomouce a zpět je to cca 60 km). Maminka už byla bohužel moc unavená a tak ukončila práci a já chodím 3x týdně do stacionáře v Mohelnici, kde ale bohužel není rehabilitace a tak mě máma vozí aspoň jednou týdně sem do Olomouce. Nejprve jdu na masáž, potom cvičení a nakonec procházka, nákupy, kino nebo něco obdobného s asistentkou ze SPOLU a kolem 15:00 hodin jedem s mámou domů. Jsem v invalidním důchodu a za všechny aktivity si musím platit, ať už je to denní stacionář, asistence ze SPOLU nebo asistenční služby Charity Zábřeh, které pravidelně využívám. Beru spoustu léků, mám moc ráda zvířátka a tak máme pejska a kočky a v neposlední řadě platby za rehabilitaci, které bych potřebovala více ale vzhledem k ceně si to nemůžu dovolit a proto Vám píšu, protože bych ráda více cvičila.

Pomoc pro Soničku

Bankovní spojení - FIO banka, a.s.,
č. účtu: 2600983900/2010
VS: 2009005

Sonin příběh
TOPlist