Venoušek se narodil bez problémů jako zdravý chlapeček a do čtyř měsíců se vyvíjel jako jiná miminka. Ale když nastala doba, kdy se miminka pomalu přetáčí na stranu, nějak se mu do toho nechtělo. Na kontrolách bylo mamince řečeno, že je to kluk a že si dává na čas. Totéž i v šesti měsících. V osmi měsících už si řekla o fyzioterapii. Začali pravidelně cvičit, ale pořád to nikomu nepřipadalo podezřelé. Cvičení trochu pomáhalo, ale žádný velký pokrok to nebyl. Když Venda oslavil své první narozeniny, fyzioterapeutka jim doporučila návštěvu neurologa. Tam situaci vyhodnotili jako opožděný psychomotorický vývoj a celkovou hypotonii, zatím z nezjištěných příčin, a poslali Vendu na Vojtovu metodu do Corpusu. Tam mamince sdělili, že přišli pozdě a cvičení, které dosud cvičili, nepřineslo žádný užitek. Poslední tečkou byla informace, že Venda už nikdy nebude chodit. Maminka to však nevzdala, začali cvičit 4x denně a postupně procházeli všechna možná vyšetření, aby se zjistila příčina.


Až po roce byla při genetickém rozboru zjištěna vada, která způsobuje špatný vývoj nervové soustavy a hlavně mozku. Vzhledem ke skutečnosti, že podobných případů je velmi málo, vůbec není jasné, jak se bude Venoušek dále vyvíjet. Musí se počítat s motorickým i mentálním opožděním, záchvaty a pravděpodobně s „autistickými rysy“.


Dnes je Vendovi 7 let. Po Vojtově metodě, Bobatovi, plavání, hipoterapii a dalších aktivitách Venoušek chodí. Dál ale potřebuje soustavnou péči. Měli ale s maminkou to štěstí, že
ve školce na Mošnerově ulici s Vendou soustavně pracovali a pravidelně cvičili. Zajistili i canisterapie, plavání, hipoterapie – vše, co ho dostalo ve vývoji dál. Bohužel se ale potvrdilo, že po mentální stránce se situace asi moc zlepšovat nebude a navíc se k tomu přidala epilepsie.


Od září Venda nastoupil do školy. A maminka teď hledá způsob, jak Vendovi zabezpečit pravidelné cvičení, které měl ve školce zajištěno a které potřebuje k udržení současného stavu. Maminka s Vendou nadále cvičí Vojtovu metodu, chodí spolu plavat, cvičit do Sokola a na speciální „gymnastiku“. Ale k tomu ještě potřebuje cíleně rehabilitovat, aby zvládl základní věci jako je vstávání ze země, chůze do schodů a ze schodů, překročení překážky atd., které potřebuje v praktickém životě. Věci, které zdravé dítě v pohodě zvládne a my ani vlastně nevíme, jak se je naučilo. Bohužel ve Vendově případě se musí naučené pohyby a postupy procvičovat pořád, protože i po kratší přestávce je schopný daný pohyb zapomenout a musí se ho učit znovu.


Jinak je Venoušek veselý chlapeček, který si rád hraje a objevuje nové věci. Jenom je někdy nešťastný, že něco nezvládne sám a přitom lidem okolo neumí říct, co potřebuje. Potřebná pomoc je tedy na místě.

Pomoc pro Venouška