Verunka a Eliška

Verunka se narodila předčasně, ve 34.týdnu těhotenství, nějaký čas strávila v inkubátoru, jinak se jevila zdravá. Zpočátku byla jen hodně spavá a slaboučká, neuroložka ji diagnostikovala hypotonii a začalo cvičení podle Vojtovy metody až 4x denně. Po 1.narozeninách,kdy ještě neseděla ani nelezla, jsme podstoupili všechna možná vyšetření, aby se zjistila příčina slabosti svalů. Zjistilo se, že Verunka nemá dostatečně dobře vyvinutý mozeček (diagnóza zněla vrozená cerebellární hypoplazie), což má za následek, že má poruchu koordinace veškerých pohybů, včetně mluvidel a okohybných svalů. Intelekt je v normě. Onemocnění nemá tendenci se zhoršovat, naopak pomocí intenzivní fyzioterapie se klinický stav může výrazně zlepšovat a urychluje se i dozrávání mozečku.

Původní cvičení Vojtovou metodou později vystřídal Bobath koncept a hippoterapie. Když byly Verunce 4 roky, začali jsme jezdit na rehabilitace do Lokomočního centra Jitrocel, kde pravidelně cvičí i nyní. Minulý rok jsme meli delší pauzu, kdy po náročné operaci obou očí nesměla cvičit. V obou očích totiž Verunce vznikl a velmi rychle postupoval šedý zákal. Zakalení čočky bylo tak výrazné, že Verunka v posledních dnech před operací téměř oslepla. Naštěstí zrakový nerv byl nepoškozený a po úspěšné operaci ve FN Brno, kdy ji implantovali umělé čočky, vidí opět velmi dobře. Musí ale nosit speciální bifokální brýle. Kvůli prozatím dosud nezjištěné příčině této vrozené vady ale nevíme, co nás ještě může potkat. Jedná se o celkem vzácné onemocnění.

Nejmladší Eliška se nám narodila, když bylo Verunce skoro 5 let, také předčasně, ale jen o 3 týdny. Kvůli mírné hypotonii jsme opět cvičili Vojtovi metodu, ale brzo jsme přestoupili na rehabilitace v Jitrocelu. U Elišky byla po 1.roce také diagnostikována mozečková hypoplazie, stejně jako u Verunky, jen klinicky mírnější forma. Eliška s Verunkou společně jezdí na cvičení do Jitrocelu, na logopedii, neurologii, oční, navštěvuje nás poradkyně Rané péče.. Každodenní péče o holky je celkem náročná, hlavně finančně..Aby se stav děvčat neustále zlepšoval a holky se mohly jednou samy rozběhnout, musí ideálně 2x týdně na speciální rehabilitace, které ale nejsou hrazené zdravotními pojišťovnami.

Tyto rehabilitace ale mají velký efekt.. Nedávno Verunka ve svých sedmi letech udělala pár svých prvních malých krůčků bez chodítka. Jsou to zatím jen pokusy, ale to nadšení bylo nepopsatelné.
Protože jsou holky i s nejstarší sestřičkou Klárkou velké kamarádky a navzájem se podporují, dávají nám spoustu radosti.
Verunka i Eliška mají svůj sen:
Co nejdříve samostatně chodit.

A my věříme, že i s Vaší pomocí tohoto cíle dosáhneme.

Pomoc pro Verunku a Elišku